Myšlenkové procesy probíhají u každého člověka jinak. Liší se svojí hloubkou, přesností, rychlostí, kreativitou a pružností. Vše je závislé na osobnosti jednotlivce. Podle toho také zpracovává informace a řeší problémy. Často máme tendence uplatňovat zažité myšlenkové stereotypy, stále stejné způsoby řešení problémů, které se však již dříve neosvědčily nebo nás pohltí první nápad a dál již v přemýšlení nepokračujeme.

·         Bradypsychismus –jedinec se jeví zpomaleným v myšlení, trvá déle, než zareaguje, snadno se unaví, špatně se soustředí. Můžeme zaznamenat u depresí nebo mentálních poruch.
·         Myšlenkový záraz – člověk hovoří zcela normálně, najednou se zarazí a poté pokračuje, ovšem s jinou myšlenkou. Někdy pozorujeme u psychotiků či schizofreniků.
·         Tachypsychismus –člověk je naopak zrychlený, mluví překotně, řeč nestíhá myšlenkový trysk. Patrné u mánie nebo uživatelů drog.
Myšlení dokáží narušit různá psychická onemocnění jako např. deprese, bipolární porucha, schizofrenie apod. Objeví-li se porucha struktury myšlení, pozorujeme např. myšlení paralogické, kdy chybí logická vazba mezi myšlenkami, ulpívavé, kdy nás dotyčný dohání k šílenství opakováním stále jedné věci dokola, nevýpravné, kdy osoba opakuje stále stejné myšlenky za použití jiných slov, autistické, kterése projevuje útěkem do fantazie, nedaří se rozlišit fantazii od reality apod.

V dnešní době je často skloňované negativní a pozitivní myšlení. Neustálé negativní myšlenky mohou vyvolat strach, úzkosti či deprese. Tyto myšlenky jsou spouštěči negativních emocí, které následně ovlivňují fungování celého organismu. Otázkou zůstává, jak se s nimi vypořádat. Doporučuje se nechat myšlenky plynout a neztotožňovat se s nimi. Snaha o pozitivnější pohled na svět musí být cílená a nepřichází sama od sebe.
Jak pravil Buddha : „Jsme to, co si myslíme. Vše z toho, co jsme, vzniká s našimi myšlenkami. Myšlenkami tvoříme svět.“